| | | | Podstatná jména v angličtině. |
Podstatná jména v angličtině dělíme na: Obecná (Common) Počitatelná (Count/Countable) Konkrétní (Concrete): např. dog, house, car, atd. Abstraktní (Abstract): např. problem, difficulty, atd. Nepočitatelná (Uncount/Uncountable) Konkrétní (Concrete): milk, wood, atd. Abstraktní (Abstract): information, hapiness, atd. Vlastní (Proper) Platí pravidlo, že v angličtině musí být podstatné jméno doprovázeno determinátorem (determiner), které jsou specifické pro všechny alespoň částečně analytické jazyky. V angličtině téměř neexistuje gramatický rod (gender). Určuje se pouze u osobních podstatných jmen (personal nouns) a to podle přirozeného rodu.
Platí následující dělení:
Osobní podst. jm. (Personal/Human nouns): Mužský rod (Masculine): Peter, a boy, a man, atd. Ženský rod (Feminine): Mary, a girl, a woman, atd. Duál (Dual): a doctor, a journalist, atd. Neosobní podst. jm. (Non-personal/Neuter): a car, a bear, atd.
Rod se projevuje při používání
osobních zájmen (personal pronouns): he, she, it a vztažných zájmen (relative pronouns): who používáme pro osobní podstatná jména a which pro neosobní. Angličtina rozlišuje dva pády:
Společný pád (Common case) Přivlastňovací pád (Genitive/Possessive case)
Přivlastňovací pád: Possessive Case
Použití přivlastňovacího pádu se omezuje pouze na osoby (father's), zvířata (dog's), vlastní jména (Peter's, England's), neurčitá zájmena vyjadřující osoby (somebody's) a časové výrazy (today's).
Pozn.: U zeměpisných názvů a neživých věcí se přivlastňovací pád používá pouze tehdy, pokud jimi rozumíme skupinu lidí.
the hotel's occupants spíše než the hotel's furniture Tvoří se:
v jednotném čísle přidáním 's za slovo: Ann's, cat's, atd.; v množném čísle pouze přidáním apostrofu: friends' , cats' , atd.
Pozor.
This is my mother and father's car. To je auto mého otce a matky. (= jedno auto) These are my mother's and father's car. To jsou auto mého otce a auto mé matky. (= dvě auta)
Přivlastňovací pád funguje jako determinátor (determiner) nebo modifikátor (modifier). Tato vlastnost ovlivňuje používání členů v angličtině, a to především, pokud místo přivlastňovacího pádu použijeme opisnou vazbu s of.
Determinátor.
Pokud je přivlastňovací pád ve funkci centrálního determinátoru, pak není možné ke klíčovému podstatnému jménu přidávat ještě další determinátory.
Joan's new briefcase. (*The Joan's new briefcase.) My cousin's new briefcase. (&ne *My new briefcase.) Z příkladů jasně vyplývá, (2) že determinant my nepatří k podstatnému jménu briefcase, ale cousin. Ještě lépe je toto vidět, pokud použijeme opisnou vazbu s of: The new briefcase of my cousin. My cousin's tedy nahradí pozici determinátoru the. Slova, která se vyskytují před přivlastňovacím pádem, se vždy vztahují k pádu, (1) proto není možné používat určitý člen, pokud je přivlastňovací pád tvořen vlastním jménem. V angličtině se vlastní jména vždy vyskytují bez členu. Nelze říct: The new briefcase of the Joan.
Modifikátor.
Pokud je přivlastňovací pád ve funkci modifikátoru, pak se determinátory před ním vztahují ke klíčovému podstatnému jménu. Informace o článku Podstatná jména v angličtině. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie. Tento text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License Originální článek na Wikipedii Článek: Angličtina, Anglická gramatika, Podstatná jména v angličtině, Přídavná jména v angličtině 
|